Ano, ale nepodceňoval bych lidi. A­) jsou schopní z důvodů prestiže, ­"vtipu­" nebo zloby věnovat na podobný úkol neskutečně mnoho energie. B­) pro dnešní mládež je mnohem snazší sedět měsíc u počítače, neý vzít štafličky a jít přelepit značku na místě. C­) A dost podobných systémů má mizivé, nebo dokonce žádné zabezpečení. A tím nemyslím nějaké maličkosti, podobný problém byl ­(a snad už není­) i u dálkového ovládání distribuční sítě elektřiny. Což je poěmrně důležitá legrácka :)

Ale cim pokrocilejsia forma to bude, tym viacej bude mat chyb alebo tym viacej sposobov bude ako ju znefunkcnit a horsie nasledky pri jej ­(ne­)umyselnom zlyhani­/poruche­/hacknuti.
Masivne autonomne riadenie je­(nastastie­) este stale len na urovni sci­-fi. Osobne si myslim, ze buucnost nieje v masivnej autonomnej indivisualne doprave ale v hromadnej.

Bohuzel autolobby se snazi znicit hromadnou dopravu, ve statech se jim to i podarilo, nektere mesto ­(snad San Francisco?­) kdysi prodalo koleje do srotu. Dobre jim tak...

Bohuzel u nas je spousta politiku kteri si neuvedomuji, jak velkou cenu ma vlastne rozsirena zeleznicni sit. Kdyby nebyla s bylo nutno ji vybudovat, kolik by to dneska stalo, vcetne vsech vykupu, transportu budov apod? Nehlede na planovani jen mirne zahnute trasy a koridoru kolem.

Doufam ze aspon tohle co jsme tu po komunistech ­(ne v sirsim smyslu, jen tuto konkretni ekonomickou zalezitost, infrastrukturu­) zdedili neznicime. Nemuseli ovsem tahnout v Praze magistralu stredem mesta.

Co se tyce dopravy ve mestech, je tu velky nevyuzity potencial jizdy na kole, nebo jinych elektromotorizovanych prostredcich, ktere maji velmi malou spotrebu ­(ano, je potreba je vyrobit i recyklovat, ale v metrice kg­/km spotrebuji asi nejmene materialu­). Kdyby se budovaly stezky, tak tam lze presunout osobni mikrodopravu tak, aby neinterferovala bud s automobily, nebo s chodci. O to vice mista by pak bylo na silnicich a o to mene smradu bychom museli dychat. Argument ze to jde jen v placatych mestech bych kontroval tim, ze prave s tou elektro mobilitou to zacina byt zajimave i pro mene zdatne. Bez problemu s parkovanim ­- mmch taky by mohli na ty kolobezky nekde vyhradit dva metry u zabradli, auta v Praze zaberou kilometry ctverecni tak proc by kolobrndy nemohly mit aspon jeden pro sebe...

Hnát cyklisty vedle aut je doslova vražedné. A nějak si nedovedu představit, jak byste chtěl již stojící město předělat tak, aby alespoň většinu trasy mohli absolvovat nějakou samostatnou ­(zadní­) ulicí, ve stylu lesoparku. Byť připouštím, že taková místa by výrazně pomohla lokálnímu klimatu. A druhá věc: nevím, jestli by to pomohlo. Lidí je moc. Spíš se obávám, že přesvědčíte pár tisíc jedinců, aby sedli na kolo. A další prostě jen přijdou, koupí auta a sednou za volant.

Lidi neni moc. Moc je tu aut. Lidi se do mesta vejdou, ale kvuli parkujicim autum zbyvaji z postrannich ulic jen uzke jednosmerne nudle ­- neda se tam vytvorit pruh pro cyklisty. Nastesti v postrannich jednosmerkach je maly provoz, tak se da mesto projizdet i postrannimi ulicemi, kdyz si to clovek vychyta. Ne vsude to jde, v jednom smeru jsou jednosmerky treba obracene nez by to bylo zadouci, takze pro cestu tam a zpet na kole je treba mit 2 odlisne cesty.

Kdyz neni vule ­(na magistratu­), tak se budou samozrejme hledat vselijake vymluvy. K potencialu cyklistu ­- nemyslim, ze by se velka vetsina lidi dala presvedcit, aby presedlala na kolo. K tomu musi mit clovek vztah. Ti co jsou skalni tak jezdi za kazdych podminek, je to ale o zivot. Je potreba mit reflexy a predvidat a predvidat. Zakladni pravidlo je ­- neplati zadna pravidla, pokud mate mensi vytlak. Silnejsi vyhrava. Cyklista nema nikdy prednost ­- nezalezi na tom, jestli ji ma, ale jestli si ten druhy ­(v plechu­) mysli, ze ji ma.

Kdyby bylo kudy jezdit, tak by se cast z tech lidi, kteri maji ke kolu vztah, ale nejsou sebevrazi mohla zacit prepravovat misto mhd na kole. Ti co to neudychaji by proste mohli pouzivat elektrokola. Jde treba o desitky tisic lidi v Praze. Kdyby se spocitalo, kolik procent plochy zabraly silnice a kolik lidi to vyuziva pro svoji soukromou dopravu ­(=1 clovek v aute­) a tato plocha se castecne vyhradila pro cyklisty, tak si myslim, ze by se na teto plose dala realizovat vyrazne vetsi propustnost osob ­(na jednotku plochy­), nez na silnicich. V dobe spicky je dokonce kolo rychlejsi, mam vyzkousene ze je rychlejsi nez je prumerna rychlost MHD a jede se v podstate porad ­(z prave strany kolem kolon ale opatrne a pomalu­).

Ne ze neni misto ­- proste se mesta stavi pro auta a pro panaky, kteri holt musi az do prace jezdit tunovym kusem plechu. Proto nemaji ostatni misto a musi dychat ten hnus.

Kdyby bylo místo, není co řešit. Ale není, ani omylem. Potíž je v tom, že obrovské části měst ­(konkrétně v ČR­) byly projektovány a stavěny v době, kdy auta buď vůbec neexistovala, nebo kdy byla zajímavou kuriozitou. Ostatně i části projektované v sedmdesátých letech ­(tedy stavěné v osmdesátých až devadesátých­) počítaly s tím, že auto má jedna rodina z několika. Ne že je dneska běžné, že má několik aut. Nicméně trvám na tom, že problém je počet lidí. Počet aut je až následný krok. Lidí je minimálně dvojnásobek, než co by tahle planeta zvládala v pohodě uživit a obsloužit. Konkrétně na poměry ČR, je potřeba počet lidí zredukovat na půlku a minimálně půlku z toho zbytku rozptýlit z velkých měst. Neříkám, nadělat z nich vesničany po vzoru rudých khmerů, ale nutno budovat menší města..

Co 4­-5km sídlo s 4­-5000 lidmi. Podobná malměsta s kusem krajiny okolo totiž mohou být z větší části soběstačná. Potravinově, enegreticky.. Bioplynka, teplárna na biopalivo, co zbyde z okolních lesů a polí.. Doprava prakticky jen dálková, spousta lidí auto opravdu vůbec nepotřebuje. ­(protože kamkoliv dojdete za pár minut­) A navíc jsou energeticky mnohem méně náročná. Odpadá MHD. Odpadá například šílený efekt ­"horkého­" města, kdy se kilometry čtvereční baráků rozpálí na slunci. Tady vždy snadno přifoukne čerstvý vzduch z okolí. Odpadá armáda úředníků, kde půlka vyrábí práci druhé půlce. Je možnost provádět údržbu podle potřeby.. Ne že je v plánu kropit, tak se kropí hodinu po dešti.. Je možné daleko snadněji řešit třeba sociální problémy.. Soused bydlící o pár dompů dál není pro úředníka anonymní číslo z formuláře. Tedy například bezdomovce patrně zachytíte ještě ve fázi, než kompletně shnije na ulici. Troufnu si říci, že dokonce zvládnete většinu zachránit, aby na té ulici neskončila. Nebo třeba bezpečnost.. V podobném prostředí si cizí terrorista ani neškrtne. Ani tam nepůjde. Tohle je podle mě správný přístup. Maloměsta obklopená zelení.. ­(jedlou i nejedlou­)

S touto vizi souhlasim, v zasade jde o zvraceni efektu globalizace. Tedy zpet do vesnic a zvysovat sobestacnost ­- lokalizace. Jenze: spousta lidi by z mesta i rada vypadla, ale nemuze, protoze mesto je primarne o zamestnanosti ­- moznosti vydelku. Vetsina lidi nebydli ve meste proto, ze by tak nutne chtela ­(potvrzuje to i popularnost sileneho americkeho modelu predmesti 40­-60 mil od mesta za cenu hektolitru paliva­), ale proto, ze tam muze poskytovat svoji praci ­(neb nic jineho zbidacele obyvatelstvo nema­). Tim, jak se zvysila efektivita obdelavani pudy ­(zvetsovanim traktoru­), tak se pocet lidi uzivitelnych lokalne ­(na venkove­) zmensil. Zaroven se ale zhorsil stav pudy, protoze niceni mezi, chemie vyrovnavajici deficit prirodnich hnojiv vytvari mrtvou pustinu ­(alespon ta zem na polich je mrtva protoze v hnojivech uz neziji zizaly apod­). Taky to pak tak vypada ­- puda je tvrda jak sutr. A kdyz je krajina vysusena diky odvodnovani, tak uz nezmekne. Kdyby se mely platit externality tohoto zhuverileho ­"hospodareni­", tak by se zase vyplatilo hospodarit na malych polickach. Kdysi mel ve vesnici kazdy nejaky lan, nebo treba i vic jako pojistku proti neurode.

Cili ­- neni moc prilezitosti, kam se na venkov vratit ­(jen kvuli obdelavani pudy­). Kdyz se tam nekdo vrati, zacne hospodarit ekologicky ­(a to jde, i bez pouziti hnojiv, a neni to prodelecne! ­- musi se to dobre delat­) tak je potreba jeho podnikani minimalne chranit ­- tzn. ze si udrzi odberatele. K tomu ovsem potrebuje pudu vlastnit, a to je kamen urazu ­- z pudy se stal obchodni artikl. Nyni ve mestech dochazi k podobnemu fenomenu ­- z bytu se stava investicni artikl, uz ne plocha k zivotu. No a tak mame pudu, ktera se neda vyuzit ­(pro decentralizaci ­- lokalizaci­) protoze ji nekdo jiny vlastni ­(zabrana­), ve mestech lze bydlet jen draze a stejne nejde kvuli premrstenym cenam poridit si vlastni bydleni.
Banky do toho tisknou uvery cimz jen nafukuji bublinu ktera timto ­"investovanim­" vznika.

Obavam se, ze obycejni lide, ti co si hrde rikaji ­"stredni trida­" ­(= obycejny zebrak jeste ne na ulici­) uz nemaji kde byt a na venkov se nedostanou, ve meste si nezabydli, no tak pak skonci nekde na ulici. Tam totiz jsou velke popelnice. Na venkove ne. A ze nas tady okradaji ­(ted uz skoro vsechny cizi­) banky nema bezny franta uzivatel ani paru.

Takze efektivni decentralizace, sobestacnost nebude ani omylem. Protoze ti velci se nechteji podelit, banky neprestanou chrlit dluhy ­(co by potom delaly, co by byl vlastne jejich produkt?­) Bohati si radsi jeste stoupnou do fronty na polevku pro chude. Jinymi slovy, budou ve velkem brat dotace ktere jsou proto, aby se zvratil tento efekt singularity mesta a prestalo vysavani venkova. Venkov ovsem bude porad potrebovat pohonne hmoty, ono to nejde sedet doma a mit z toho prijmy, lide na venkove se stejne nejak musi zapojovat do ekonomiky, aby si vydelali na benzin ­(ktery potrebuji ­- viz stavky ve Francii­).

Vzdalena prace na pocitaci je jen pro malou cast populace ­- vetsina lidi stejne nekam musi chodit, kde neco resi, neco prenaseji. Fotony je neuzivi.

Tak si rikam, jestli neco nebylo na takovem tom skoro unikatne ceskem hybridnim modelu, kdy lide pracovali ve meste a pak vypadli na vikend ven ­- cimz mohli podporit periferii, protoze kdyz se nekam presunu, tak tam taky asi neco utratim. Jo take musi byt ale kde nakupovat...lokalne. Ted uz zmizely i vesnicke obchody, uz se to nevyplati, protoze lidi radsi spali litry benzinu a usetri nakupem v hypermarketu, nez aby pustili peniz v mistnim obchode.

Ja napriklad nakupujem najma vo vesnickom obchode ­- ta hyper politika kde si to vsetko musis sam vybalit, zaradit do regalu, nakupit, nablokovat, zaplatit, zabalit, odniest do vzdialeneho parkoviska, a stravit 10 minut len chodzou k regalu s pecivom, ma zacina otravovat. V malom miestnom obchode je vsetko na krok ;­-)